A nebo B ?

Krize tu nejsou proto aby tě nějak zastavily, aby tě donutily vzdát se, nebo tě donutily uvědomit si hranice, nebo abys pochopil, že si nemáš tak troufat, nebo aby ses smířil s tím, že něco si prostě nezasloužíš........krize tu jsou prostě jen proto, aby tě donutily HRÁT LÉPE, ABY TĚ NAUČILY BÝT LEPŠÍM HRÁČEM takovým, který je schopen zahrát a dokázat cokoliv !!!


Tak pojď: bojuj

Tak pojď: motivuje se

Tak pojď: zatni pěst a povzbuď se

Tak pojď: vydej ze sebe to nejlepší a zahraj vítězný matchball !!! Protože míček je kulatý a stát se může vždycky všechno, nikdy není dopředu nic jisté a na tobě a na tom JAK hraješ, záleží, jaký bude výsledek "!" 

"No a najednou je z toho hooodně špatná situace pro Tsongu, ale co na to říct, no, dostal se do toho sám." (slovy komentátora při tenisovém utkání na eurosportu)

"A když ještě není úplný konec, tak je potřeba bojovat, i když je to hooodně těžké. I když se to zdá být bezvýchodné."

ALE - můžeš sedět na zadku a naříkat, že ses do toho přece nedostal sám, že tohle jsi nechtěl, že jsi nic nedělal proto, aby to takhle bylo. Kdo to vymyslel ta pravidla? Já s nimi nesouhlasím........

....anebo se na to můžeš vykašlat, jednoduše je akceptovat a chtít být vítězem této hry i s těmito pravidly, která mě nezastaví, která využiju ke svému prospěchu a tedy se mi líbí jak jsou nastavena. Nezastavuju se o ně, ale odrážím se od nich. Všem ukazuju jak se to má hrát, sakra, tahle hra.... Jak i přesevšechno co bylo na začátku, že jsem měl karty stejně špatné jako můj protihráč, tak já s nimi vyčaroval úžasnou hru a teď válím na rychlodráze, zatímco on prohrál a stěžuje si na to, jak to bylo těžké uhrát, a že je to jen o náhodě, štěstí, a že to, co já jsem udělal, tak se může podařit jen málokomu.

A nebo B. Volba je na Tobě.

A dnes je mi vše jasné, žádná nová cesta, žádné lepší místo, žádné důvěřuj a život se postará....... prostě a jednoduše jsem si hrál toho poraženého, komu se pravidla nelíbí, kdo je chce změnit, kdo si stěžuje jak je to blbé na hraní a víceméně jsem byl ten Tsonga, který už chce sedět na lavičce a naříkat jak to posral, jak je to těžké, jak je ten svět nespravedlivý, protože tohle jsem si neudělal sám, já přece nedělal nic proto, aby to takhle bylo, tak co mi to tady povídáte, že si za to můžu sám ??

Místo toho abych si zvolil být Djokovičem, který ví, že se to dá uhrát. Který hraje podle pravidel a neřeší jestli se mu líbí nebo ne, prostě hraje tak, aby těm pravidlům vycházel vstříc. Počítá s nimi a dělá všechno tak, aby si vybudoval lepší pozici, aby měl to výhodnější postavení v rámci pravidel, uprostřed mantinelů. K tomu může používat i čarování. Ale CHCE hrát, a CHCE tomu druhému ukázat, že to JDE. A je z toho nadšený a žije tím, srdce mu buší, ale ví, že to dokáže. Neprotestuje proti nastavení té hry, PLně je akceptuje, dál neřeší a hraje tak, aby v jejich rámci uhrál co nejlepší postavení, jedno, druhé, postupně si krůčky vylepšuje pozici, až se jednou octne na pole-position. A odtud už je velmi snadné uhrát první místo. Je šampiónem. Dokázal to. Nikdo mu nevěřil, ale on to prostě zvládl. Vyhrál, jenže jako vždy se najde spousta lidí, co bude říkat, jak to měl jednoduché dojet si první místo z poleposition. Že tam kdyby byli i ostatní, taky by vyhráli - ANo, je to jednoduché. ANo, zřejmě by také vyhráli. Jenže podstata není v tom pole position. Podstata je v tom prvním rozhodnutí. Zda se mi pravidla líbí nebo ne. Zda navzdory tomu, jak to teď vypadá, odejhraju co nejlepší výsledek, ANEBO s vnitřní zlobou, otráveností a nechutí budu schválně hrát tak, abych na konci, když budu poraženým, mohl ostatním říkat proč to nešlo, jak je ta hra blbá, a ukazovat druhým můj skvělý názor na to, jak je ta hra nesmyslně postavena a že mně se to tak nelíbí.

A v tom je zakopaný pes.

Dobré karty, špatné karty ? . . . . . . . . . Dobrá hra, špatná hra ? . . . . . . . . Dobrá pravidla, špatná pravidla ? . . 

. . . . jak jste teď nastaveni vy sami? - Co říkáte na Život ? Na systém ? Na to jak funguje tento svět.... tedy jeho pravidla ? Na to jak je to zařízeno, abyse mohlo něco budovat, realizovat?  Líbí se vám ? Akceptujete reálný svět a rádi půjdete cestou vymezenou jím nastavenými pravidly? NEBO se vám to nelíbí, nemáte ta pravidla a zákony rádi? Chtěli byste to jinak. Žít v jiném světě. A tak místo budování, posouvání se po příčkách, a koncentrace na vítězství, raději hrajete uraženého, otráveného tím, jak je to nastavené, vyjadřujete nesoulad a zlobu ?? ... A tedy nejde vám o VÍTĚZSTVÍ , ne.... nic pro to neděláte. Vám jde totiž o prohru, - a pro tu děláte všechno - abyste mohli nadávat, zlobit se a tím dávat ostatním najevo jak je ta HRA - jak je ten reálný svět - blbě udělaný. Vy jste přece lepší. 

>>>> ALE - - je lepší ten který vyhraje a je vítězem, nebo ten, který sedí s ničím na zemi a vykládá jak je ten systém omezující ?

Stěžovat si? nebo válet a uhrávat jeden matchball za druhým? 

To už je na nás......, co je nám bližší.