Všechno je to klam. Člověk stojí na jedné straně barikády a je zavalen předsudky, tvrzeními a zdá se že to všechno do sebe tak krásně zapadá. Ten svět se jeví tak reálný! Jen si na to šáhni. Musí to takhle být, už tolikrát ses o tom přesvědčil. Vystoupit bude znamenat zpronevěřit se. Už nebudeš ten správný, hodný kluk, zřejmě se ti celý svět sesype jako domeček z karet a druzí lidé tě ušlapou pro tvou opovážlivost a drzost. Tak reálné to je. Než se tak skutečně stane a člověk obrátí přesně o stoosmdesát. CO předtím zdálo se pevné jako žulová skála, je nyní prach a nic. Jak slepě jsi jen tomu mohl věřit? Vždyť až teprve nyní to dává smysl. Oh jak skutečný klam! Dýcháš, a tvé srdce bije. Svět zůstal stát a dál všechno správně funguje. Ty jsi vítěz, a není to špatně. Víš, že to nebylo na ničí úkor, že vyšší princip světa dál plní svou funkci a vše je přesně tak, jak to má být. Změnil ses a změnily se i podmínky tvého života. Nikoho to nezajímá. Svět je široký a rozlehlý. Dostatečně velký na to, aby uzmul sebevětšího bohatství pro každého. Je to tvrdá hra, pomyslíš si, když dovolí, aby člověk "viděl" jen v rámci svých vlastních přesvědčení.
Z hlediska duchovního není jedno lepší, než to druhé, ale možná je škoda, že na celé planetě je jen 85 zdravých a zbylé miliardy jsou nakaženy programy omezenosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat