Nechci volit stranu, CHCI VOLIT CELEK !

Vážení čtenáři, dnes se mi dostalo prozření, o kterém bych se s vámi rád podělil. Blíží se volby do poslanecké sněmovny a dát svůj hlas jedné straně je pro nás už natolik běžnou věcí, že se ani nepozastavíme nad její "správností". Dovolte mi vše řádně vysvětlit.


Ať už se zaobíráte učením Feng šuej, anebo ne, určitě všichni tušíte, jaká moc a síla je ukrytá v naších slovech. Jarda Dušek třeba rád předhazuje takové paradoxy jako je "daňové přiznání". Pak je logické, že to nikoho nebaví vyplňovat, když se musíte doznávat, a už jen taková drobnost, jako je název lejstra, ve vás vyvolává pocity potenciálního podvodníka, či zločince.

Pojďme ještě dál a rovnou k tématu Voleb. Možná už se někteří ani nepozastaví nad tím, jak pramálo významné je chodit hlasovat. Skoro se zdá, jakoby náš hlas neměl žádnou cenu. Buď se vláda stejně poskládá z jiných stran, než jsme zvolili, anebo prostě volby vyhraje jiná strana, ta kterou volila většina. Možná si říkáte, že vyhodit ten lístek do koše by přineslo stejný výsledek. Nedivme se, to zařízení, kam vhazujeme své lístky se nazývá urna. A upřímně, když něco hodíte do urny, jaký si myslíte, že to bude mít vliv na změnu? O pár řádků výš jsem napsal jednu větu. Znovu ji zopakuji - skoro se zdá, jakoby náš hlas neměl žádnou cenu. Opět trefa do černého. Ve volbách přece odevzdáváte svůj Hlas! A svůj hlas vhodíte přímo do urny! Jistěže nemůže mít žádnou cenu. Ani při složení vlády, ani když pak proti té vládě v ulicích protestujete. A kolikrát ani ve vašem profesním a soukromém životě.

Tohle jsou obecně známé věci a jen jsem to chtěl pro začátek připomenout. Dnes odpoledne ale při pročítání komentářů na internetu, jsem narazil na něco, co mi oči otevřelo ještě daleko víc. Diskuse se týkala otázky toho, zda je v dnešní době ještě poplatné rozdělovat politické strany na levici a pravici.

Cituji přesné znění toho komentáře.

Nechci strany. Přála bych si jednotnou společnost. Už Ježíš říká : Každé království samo v sobě rozdělené pustne, i dům rozdvojený padá.
(Lukáš: 11/17)

Každé království samo v sobě rozdělené, pustne. Pustne -  ANO, jistěže pustne! Jak není jednotný směr, dochází k hádkám, a celý proces stagnuje. Ježíš to samozřejmě nemyslel doslovně ke království, ale obrazně k životu každého z nás. Znáte to, abyste se pro něco rozhodli, s něčím pohnuli, musíte mít vždy v souladu obě strany - rozum a srdce, někdo taky říká vědomí a podvědomí, Jezdec a slon, dračí jezdec, to vše hovoří o tom, že musíte umět tyto složky sladit. Kdo to dokáže, má v životě vyhráno, kdo je špatný jezdec, kdo neumí ovládat svého draka, bude navždy ztracen. Tak nevypráví jen bájné příběhy, ale každodenní životní zkušenosti nás všech.

A tohle království je rozdělené! A již hezkou řádku let. Jak dlouho je v politické scéně běžné dělit strany a názory na dvě strany - levici a pravici? Jak můžeme chtít, aby země i s obyvatelstvem kráčela hezky kupředu, když nemá jednotný směr? To je přece základ jakékoliv činnosti. Učí to každá učebnice podnikání, že musíte mít jasný směr, cíl, za kterým půjdete. Jednota a soulad, je základem každého rozhodnutí, které člověk kdy udělá. Ale na politické scéně, v něčem natolik velkém a co je tolik na očích, stále vnímáme rozdělení na levici a pravici jako něco, co je v pořádku? Jako něco, co takhle má být??

Jak to říkal ten Ježíš? Království rozdělené pustne. Ano - podívejme se na to, kam se tento stát dopracoval v současném nastavení levice a pravice. Nejen, že rozdělili strany, a ty proti sobě jen neustále bojují, aniž by něčeho konstruktivního společně dosáhly, ale rozdělili i veškeré obyvatelstvo této země. A lid není jen rozdělen, ale i rozhořčen a ve společnosti vládne nepřátelská, otrávená a skleslá nálada. Doslova tato země pustne, morálně, i ekonomicky. Přesně jak tvrdil Ježíš.

Kterou stranu volíte?

Jít k volbám neznamená "pouze" hodit svůj hlas do urny, ale také ZVOLIT STRANU.
Z určité nabídky zvolit jednu stranu, které odevzdáte svůj hlas.

Pojďme se nyní blíže podívat a pohrát si se slovem - strana. Je to vždy jen jedna strana, dát to stranou, jedna stránka věci,... Je to díl. Je to část a nikdy ne celek. Z hlediska jak feng šuej, tak psychologie významu slov, zjistíme, že politika založená na stranách je a bude vždy jen pro někoho.

Zvolit stranu, znamená dát hlas jen jednomu. A protože jsme povětšinou byli odchováni mentalitou nedostatku, zároveň to znamená, že je to na úkor druhého. A to je přesně politka naší země v posledních desetiletích.

Docela nedávno jsem si dělal "test" s volební kalkulačkou, co je na internetu. A dělal jsem si i to druhé porovnání s jednotlivými poslanci, jak bych já hlasoval a jak oni, v jednotlivých bodech hlasování ve sněmovně. Téměř u všech bodů hlasování jsem hodně těžko volil, pro co se rozhodnout. Protože jednotlivé zákony byly postaveny tak, že prospívaly buď jedné, anebo druhé straně. Přičemž vždy byl prospěch jedné vykoupen neprospěchem na straně druhé a to buď částečně, anebo zcela. Buď ve prospěch bohatších vrstev obyvatelstva, anebo chudších. Buď ve prospěch jednotlivce, anebo většiny. A já tak byl pokaždé přiváděn do tíživé situace, protože jsem musel volit dobro, jen pro jednu část obyvatelstva. Ptal jsem se sám sebe. Proč nejsou zákony a jednotlivá programová usnesení zvolena tak, aby z toho měly prospěch všechny strany, levá i pravá? Prostě celek?!

Proč? Protože jsme si politickou scénu rozdělili na levou a pravou a médiema tenhle nesmysl navíc udržovali při životě. Levice nebo pravice? Bylo zajímavé pročítat si ty příspěvky a dozvídat se, jak k tomuto rozdělení došlo a proč už patrně neslouží svému účelu. Sám se již delší dobu řadím ke středu. Což je některými v diskuzích stále ještě odsuzováno, že takový směr neexistuje. že se musíme všichni řadit vlevo nebo vpravo. Ale postupně se ledy začínají bortit. Středový směr začíná být chápán jako ten, který si bere to nejlepší z levé i pravé strany. A naopak opouští jejich nefunkční a radikalizující faktory.

Ale mě už tahle dvojí hra nebaví. Já už nechci volit levici, NEBO pravici. Nechci žít ve státě, který je rozdělený ve dví. Nebaví mě ty věčné hádky a kontrující si tvrzení. Nebaví mě ta stagnace a nesoulad z toho plynoucí. Já chci soulad. Chci shodu, Chci spolupráci, Chci žít ve státě, který má jednotný směr.

Nechci volit stranu, Chci volit Jednotu, Chci volit celek - !



Dává vám to smysl?
A zde jsou moje návrhy na okamžité zlepšení situace v čr: Vytvořit nová názvosloví pro volební hlasování - slova jako urna, hlas, hlasovat, nahradit novými! To zaprvé. A za druhé zrušit politické strany a založit jediné vládnoucí uskupení, do kterého budeme my občané, volit jednotlivé osoby. Nejlépe nové osoby, které nejsou nakaženy levicově pravicovou vyhraněností, a které nedělají stranovou politiku, ale takovou, která je prospěšná všem. Zkrátka všem.